Syn.: Sedum populifolium Pall., Sedum notarjanii Tenore, Anacampseros populifolia (Pall.) Haworth
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Endemit jihosibiřských republik Tuva a Chakasia – sajanský velehorský systém.
Ekologie: Roste na kamenitých svazích, na říčních píscích a štěrcích, na sutích a skalách ve stinných a vlhkých roklích v asociacích svazů Sedion hybridi (přičítaného středoasijským stepím třídy Cleistogenetea squarrosae) a Selaginellion sanguinolentae (vegetace skal, zdí a sutí třídy Asplenietea trichomanis). Chamaefyt. Kvete od července do září.
Popis: Polokeř s odumírajícími letorosty na bohatě větvených, zprohýbaně poléhavých a dřevnatějících stoncích se sivohnědou kůrou, obvykle asi čtvrt metru vysoký. Masité listy má střídavé, řapíkaté, široce vejčité s okrouhlými nebo (především ve spodních částech letorostů) mělce vykrojenými bázemi, nepravidelně hluboce a tupě zubaté, lysé, svěže zelené. Pětičetné květy v nepříliš hustých terminálních vrcholících mají drobné, masité, při bázi srůstající kališní lístky a bílé nebo bledě růžové, vejčitě kopinaté lístky korunní; tyčinky s purpurovými prašníky jsou zhruba stejné délky jako petaly a nesrostlé pestíky dozrávají v souplodí zlehka odstávajících měchýřků s drobnými vejčitými semeny.
Poznámka: Ve skalkách nepříliš často pěstovaný druh, za zimních oblev někdy vyhnívající. Do evropských zahrad byl rozšířen prostřednictvím Královské botanické zahrady v Kew, kam poslal Peter S. Pallas roku 1780 semena ze sibiřských sběrů.
Fotografováno dne 2. 9. 2009 (Česko, Morava, Lednice, akademická zahrada ZF Mendelovy univerzity).