Syn.: Compsoa latifolia (Maxim.) Kuntze, Tricyrtis bakeri Koidz., Tricyrtis makinoana Tatew.
Česká jména: trojhrotka širolistá (Mareček 2001)
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Endemit Japonska, vyskytuje se na ostrovech Hokkaidó, Honšú, Šikoku i Kjúšú.
Ekologie: Roste v horských lesích. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a lodyhou přímou, 40–80 cm dlouhou, téměř lysou, v květenství chlupatou. Všechny listy jsou lodyžní, střídavé, vejčité až obvejčité, 8–15 cm dlouhé a 4–9 cm široké, na bázi hluboce srdčité, objímavé, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, nejprve krátce brvité, záhy olysalé. Květenství je vrcholičnaté, terminální nebo vyrůstá v úžlabí horních listů, je spíše chudokvěté, stopkaté; květy jsou žluté s nachovými skvrnkami, okvětních lístků je 6, jsou šikmě odstálé, 2–2,5 cm dlouhé, vnější obkopinaté, na bázi vakovité, vnitřní užší, podlouhle kopinaté; tyčinek je 6, semeník je 3pouzdrý. Plodem je tobolka až 3,5 cm dlouhá.
Záměny: Částí literatury je spojován s čínským druhem Tricyrtis puberula. Odění tohoto druhu je však o něco výraznější, rub listů je řídce až hustě chlupatý, navíc okvětní lístky jsou zhruba od třetiny své délky téměř horizontálně rozestálé.
Využití: Jako okrasná trvalka se pěstuje i v zahradách střední Evropy, je vhodná spíše do přistíněných částí zahrad.
Poznámka: K rodu Tricyrtis je v současnosti započítáváno 23 druhů (POWO 2023), všechny pocházejí z východní Asie.
Fotografováno v červnu 2023 (Česko, v kultivaci).